Hrad Haut-Koenigsbourg
Při cestě do jížní Francie jsem se mnohokrát na odpočívadle u Colmaru díval na v dáli se tyčící ve výšce 755 m majestátný hrad, který i v noci krásně zářil. A tak jednou jsem se na něj vypravil.
Hrad se jmenuje Haut-Koenigsbourg a leží mezi městy Colmar a Sélestat, 55 km jižně od Štrasburku, Alsasko, Francie. Jeďte po dálnici A35 už ze Štrasburku ( tento úsek zatím není zpoplatněn, takže bez obav) , sjeďte na exit 17 nebo 18 Kintzheim přes Saint-Hippolyte. A pokračujte asi 7 km vzhůru do kopce až na parkoviště obcházející téměř celý hrad a není placené. Má kapacitu asi 350 míst. Byl jsem tam nedávno, v nevlídném počasí a bylo zde rušno, ale pohodlně jsem zaparkoval.
A teď vzhůru do útrob hradu. Vstupné činí 8 e na osobu, děti do 18 let mají vstup zdarma ! Myslím, že domácí mazlíčci - pejsci a kočíčky, zde nemají přístup. U pokladny si můžete zapůjčit elektronického průvodce, krabičku , která Vás při prohlídce informuje o zajímavostech v různých jazycích. Otevřeno je celoročně od 9 - do 17-18 hod , dle období.
Doba vzniku hradu se traduje již od Xll. století, kdy jej nechal postavit Frederik z Hohestaufen zvaný " Jednooký". V r. 1192 se hrad stal známý jako Koenigsberg - Královský zámek. Po rodě Habsbourgů se stal v r. 1479 sídlem Tirsteinů. Ti ho přestavěli na Horskou pevnost v Alsasku systémem hradeb a dělostřelectva. Během Třicetileté války odolával víc jak měsíc útokům Švédů, ale nakonec byl vypálen a vydrancován. Téměř dvě a půl století zůstal opuštěn. V roce 1865 se stává majetkem města Sélestat, které daruje tyto zachované ruiny v r. 1899 německému císaři Guillamovi ll z Hohenzlloren. (Alsasko bylo pod německou vládou od r. 1811) Renovace hradu byla svěřena architektu Bodo Ebhardtovi v letech 1900 až 1908. Dokončovací práce probíhají až do roku 1918. A dle Versaillské smlouvy z r. 1919 obdržela Francie majetky německé koruny a tímto i Haut-Koenigsbourg.
A z historie zpět do reality. Velice mile nás překvapilo prostředí v hradu, chodili jsme si sami kde jsme chtěli, minimum zákazů, focení dovoleno všude a opět bez poplatků. Po prohlídce jsme si dali obrovský kus dortu a sklenku vynikajícího, lehce kořeněného Gewurtztramineru Grand Cru ( máme ho i v naší vinotécé - viz. Alsaská vína)v hradní restauraci s opět, jak jinak, příjemným a velice milým personálem . Takový přístup k památkám a nám návštěvníkům si představuji i u nás. Ale bohužel u nás se najdou jedinci, kteří si neváží důvěry a ukradnou co se dá...naštěstí takoví nejsou všichni.
